Podpora biologické rozmanitosti a vytvoření koncepce ochrany lesních ekosystémů šumavy
Motivace:
Biodiverzita našich ekosystémů a související ekosystémové procesy a služby jsou vážně ohroženy způsobem využívání krajiny a změnou klimatu. Efektivní koncepce ochrany biodiverzity a souvisejících procesů vyžadují dobrou znalost toho, jaká je v našich ekosystémech rozmanitost různých skupin druhů a jaké faktory rozmanitost určují. U méně nápadných skupin druhů jako jsou houby, lišejníky a mechorosty je například na rozdíl od kvetoucích rostlin obrovský nedostatek znalostí o prostorovém rozložení rozmanitosti a souvisejících ekosystémových procesech. V této souvislosti je pozoruhodné, že právě tyto skupiny druhů jsou velmi rozmanité a že příslušné ekosystémové procesy (např. koloběh živin - ekosystémová služba „regulace“) jsou jimi řízeny. V dnešní době umožňují moderní metody (sekvenování) tyto skupiny druhů na jejich stanovištích efektivně zaznamenávat.
Projektové cíle:
V rámci projektu by mělo být dosaženo dvou hlavních cílů: Na základě již existujících znalostí budou provedena opatření ke zlepšení podmínek na stanovištích za účelem podpory druhů vázaných na stromy a tlející dřevo. Jelikož jsou houby, lišejníky a mechorosty ohroženy především intenzivním využíváním lesů, budou na ploše 210 ha upraveny následující stanovištní podmínky. Zlepšení množství a kvality tlejícího dřeva, podpora vzácných druhů dřevin jako hostitelů jiných vzácných druhů a podpora starých stromů („veteránské stromy“) jako důležitého stanoviště vzácných druhů. Za druhé je to sledování (monitorování) výskytu hmyzu, hub, lišejníků a mechorostů pomocí moderních a klasických metod v projektové oblasti. Monitorování poslouží k lepšímu pochopení vztahu mezi rozmanitostí organismů a ekosystémovými procesy a službami. Prezentace výsledků monitoringu by měla vzbudit zájem veřejnosti o ochranu přírody, ale také podporovat orgány ochrany přírody při plánování. Na základě získaných poznatků by měly být vypracovány koncepce ochrany přírody, které budou použitelné v celé projektové oblasti i mimo ni, tedy nejen na velké ploše chráněných území ale i v hospodářských lesích.
Management a monitoring:
Opatření k podpoře biologické rozmanitosti se skládají z následujících složek, které budou provedeny ve vybraných biotopech v tomu odpovídajících zónách obou národních parků.
Navýšení podílu bukového tlejícího dřeva v porostech (min. 20 m³ / ha) na ploše 77 ha
Tyto tři dílčí plochy se nacházejí ve správním území obce Bayerisch Eisenstein v lesních lokalitách Regenhang a Kühberg. V roce 2021 zde místní zaměstnanci Karl-Heinz Englmaier a revírnice Silvia Pflug označili v terénu cílové množství stromů. Aby byla vytvořena co největší rozmanitost, byly do opatření zahrnuty všechny věkové skupiny stromů a vytvořeno stojící i ležící tlející dřevo.
Tlející bukové dřevo je v národním parku stále poměrně vzácné. Ke svému životu ho však potřebuje nespočet druhů hub a živočichů.
Moderní železný kůň umožňuje přepravu kmenů bez poškození půdy.
Navýšení podílu jedlového tlejícího dřeva (nejméně 20 m³ / ha) na ploše 18 ha
Opatření byla realizována na pěti dílčích plochách u Kühbergu, Regenufru a svazích Defferniku. Většina jedlového dřeva (300 m³) byla do NP dovezena ze sousedních porostů Bavorských státních lesů.
Jedlové dřevo dovezené do Kühbergu.
Jedlové dřevo přivezené do lesa na Kühbergu.
Navýšení podílu jedlového tlejícího dřeva o 200 m³ na ploše cca 10 ha v Národním parku Šumava.
Pro zlepšení struktury a podmínek stanoviště bylo provedeno navýšením množství tlejícího jedlového dřeva na cca 10 ha (Modravská hora a oblast poblíž Prášilského potoka mezi Poledníkem a Ždánidly), kde bylo rozmístěno cca 200 m3 jedlového dřeva dodaného z Bavorského lesa.
Rozmístěné jedlové kmeny na výzkumné ploše u Modravy.
Podpora jedle (nad 60 let;8 ha) kácením konkurujících stromů. Tlející dřevo zůstává v porostu.
Opatření byla realizována v letech 2021-2022. V jedlových porostech bylo třeba opatrně odstranit jednotlivé konkurenční stromy (zpravidla smrky).
Tažný kůň Moritz prováděl práce na monitorovací ploše šetrně k půdě.
Navýšení podílu o více než 1200 m³ smrkového tlejícího dřeva na celkové ploše 32 ha (v průměru 40 m³ / ha) v Národním parku Bavorský les. Na plochách s kůrovcovým managementem budou kmeny v citlivých podmáčených smrkových porostech drážkovány.
Opatření byla realizována v období od roku 2020 do podzimu 2022.
Opatření byla v projektové oblasti rozložena do šesti dílčích ploch. V okrajové zóně národního parku je třeba zabránit šíření kůrovce do přilehlých soukromých lesů. Proto bylo napadené smrkové dřevo ošetřeno metodou „drážkování“. Tím se zabrání šíření kůrovce, ale kmeny mohou být nadále využívány jako stanoviště většinou obyvatel tlejícího dřeva.
Navýšení množství tlejícího smrkového dřeva (přibližně 40 m³ na ploše nejméně 61,4 ha) v Národním parku Šumava.
Celkem bylo ponecháno cca 1760 m3 na 61,4 ha; průměrně se v zájmovém uzemí náchází 44 m3/ha tlejícího dřeva. Plochy se nacházejí nedaleko Prášil. Úplné odkornění je další metodou hubení kůrovce.
Oloupané kůrovcové dřevo na ploše u Prášil.
Pěstování a výsadba 200 tisů z autochtonních semen na ploše 10 ha, včetně ochrany oplocenkami před okusem zvěří.
Mladé stromky byly získány v blízkosti autochtonních tisů v národním parku v letech 2020/2021 a vysazeny byly na podzim 2021. Většina stromků v roce 2022 povyrostla. Odumřelé stromky byly nahrazeny. K ochraně každého stromku byly použity malé oplocenky.
V lokalitě Schwarzer Stand byly vysázeny mladé tisy, které jsou před okusem chráněny oplocenkami.
Podpora vzácných druhů stromů v porostu, jako je lípa a jilm, snížením jejich zastínění.
V revíru Bayerisch Eisenstein bylo na 9 plochách nalezeno 20 způsobilých jedinců stromů, kolem kterých byly odstraněny konkurenční stromy.
Kultivace a očkování vzácných druhů hub z autochtonního mycelia (Fomitopsis rosea na smrku, Hericium flagellum, Phlebia centrifuga a Phellinidium pouzarii na jedli), každý do 40 kmenů.
Za tímto účelem byly v laboratoři kultivovány houbové kultury z autochtonního materiálu z národního parku. V laboratoři rostlo houbové mycelium na dřevěných hmoždinkách, které byly následně naočkovány do rozmístěných kmenů.
Kulturní mycelium od Phlebia centrifuga.
Do označených jedlových kmenů byly vloženy naočkované hmoždinky z jedlového dřeva.
Účinnost opatření se bude zjišťovat monitoringem mechorostů, lišejníků, hub a hmyzu. Za tímto účelem jsou v každé ze šesti managementových oblastí zřízeny čtyři výzkumné plochy o velikosti 1 000 m², na nichž se budou shromažďovat údaje.
Výsledky
V rámci cílů projektu byly prováděny různé činnosti, jejichž výsledky jsou shrnuty v následujících kapitolách.
Monitoring hub na dřevě
Václav Pouska, Peter Karasch
Výskyt hub na tlejícím dřevě byl sledován na šesti čtveřicích ploch. Ve čtveřici byly tři plochy se zásahem (např. ponechávání dřeva smrku), na kterých bylo patnáct objektů, a kontrolní plocha s nejméně devíti objekty – souše, ležící kmeny a větve, nízké pahýly a pařezy.
Před zahájením opatření byly vybrány stávající pařezy, větve a ležící kmeny.
Na plochách se zásahem bylo pro sledování vybráno devět starších objektů, které na plochách byly přítomné do r. 2020, a šest nových objektů (čtyři klády a dvě větve), které byly na plochy přidány v r. 2021. Pouze na plochách s ponechaným smrkovým dřevem bylo patnáct objektů vzniklých do r. 2020.
Monitoring zatím proběhnul při čtyřech návštěvách od podzimu 2020 do jara 2022 a tuto práci provedli Peter Karasch, Manuel Striegel a Václav Pouska. Na určování sebraných položek se významně podílela Lucie Zíbarová.
Celkem bylo nalezeno 230 druhů hub, z toho 65 druhů z červených seznamů České republiky, Bavorska, celého Německa (včetně kategorie DD) a Rakouska (tabulka 1). Kategorie DD zahrnuje druhy, které zatím nebylo možné přesněji zařadit do ostatních kategorií ohrožení. Některé tyto druhy jsou poměrně hojné, jiné naopak velmi vzácné. Druhy hub s výskytem na největším počtu ploch jsou uvedeny v tabulce 2.
| IUCN-Bedrohungskategorie / kategorie ohrožení IUCN | Abbr. / zkratka | Rote Liste der Tschechischen Republik / červený seznam České republiky | Anzahl / počet | Rote Liste Deutschlands (Bayerns) / červený seznam Německa (Bavorska) | Anzahl / počet | Rote Liste Österreichs / červený seznam Rakouska | Anzahl / počet |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Regionally extinct | RE (?EX) |
nezvěstný druh | 1 | Ausgestorben oder verschollen | 0 (0) | Ausgestorben oder verschollen | 0 |
| Critically endangered | CR | kriticky ohrožený druh | 1 | Vom Aussterben bedroht | 0 (0) | Vom Aussterben bedroht | 0 |
| Endangered | EN | ohrožený druh | 3 | Stark gefährdet | 0 (1) | Stark gefährdet | 2 |
| Vulnerable | VU | zranitelný druh | 2 | Gefährdet | 0 (1) | Gefährdet | 6 |
| [Indeterminate] | [I] (G) | Gefährdung unbekannten Ausmaßes | 3 (0) | ||||
| [Rare] | [R] | Rarität / Extrem selten | 4 (1) | ||||
| Near threatened | NT | téměř ohrožený druh | 3 | Vorwarnliste | 2 (1) | Potentiell gefährdet | 14 |
| Data deficient | DD | druh, o němž jsou nedostatečné údaje (z hlediska jeho ohrožení) | 0 | Daten unzureichend | 46 (0) |
| taxon (kategorie v červených seznamech) | české jméno | německé jméno | počet ploch |
|---|---|---|---|
| Antrodia serialis | outkovka řadová | Reihige Tramete | 9 |
| Armillaria sp. Rhizomorphen | václavka | Hallimasch | 11 |
| Athelia decipiens (DD) | kornatečka bělavá | Kleinsporige Schnallenlose Athelia | 12 |
| Athelia epiphylla s.l. | kornatečka obecná | 10 | |
| Calycina citrina | voskovička citronová | Zitronengelbes Holzbecherchen | 10 |
| Dacrymyces stillatus | kropilka rosolovitá | Zerfließende Gallertträne | 16 |
| Exidia pithya | černorosol smrkový | Teerflecken-Drüsling | 17 |
| Fomitopsis pinicola | troudnatec pásovaný | Rotrandiger Baumschwamm | 11 |
| Fuscoporia viticola (I, NT) | ohňovec izabelový | Dünner Feuerschwamm | 6 |
| Sistotrema porulosum (DD) | rozděrka | 9 |
Na plochách v NP Šumava bylo pro sledování vybráno šest drážkovaných klád, deset oloupaných klád a dvě nastojato oloupané souše smrku. Na plochách v NP Bavorský les bylo vybráno šest drážkovaných klád a jedna oloupaná kláda. Taxony hub, které na těchto objektech byly nalezeny, jsou v tabulce 3.
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Na vybrané plochy bylo v červnu 2021 přidáno čerstvé dřevo. Taxony hub, které na sledovaných objektech (4 klády a 2 větve) byly nalezeny při návštěvách v říjnu 2021 a v květnu 2022, jsou v tabulce 4.
| Taxon | české jméno | německé jméno | CZ F 1 |
CZ F 2 |
CZ F 3 |
D F 1 |
D F 2 |
D F 3 |
D FS 1 |
D FS 2 |
D FS 3 |
D B 1 |
D B 2 |
D B 3 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Bisporella pallescens | voskovička | Blasses Buchenbecherchen | 1 | |||||||||||
| Ceratobasidium cornigerum | stopečník růžkatý | Breitsporige Hornbasidie | 1 | |||||||||||
| Corticiaceae s.l. | kornatcovité | 1 | 1 | |||||||||||
| Coryne dubia | čihovitka masová (anam.) | Fleischroter Gallertbecher (Anam.) | 1 | 1 | ||||||||||
| Cylindrobasidium laeve | kornatec rozvitý | Ablösender Rindenpilz | 1 | 1 | ||||||||||
| Hypoxylon sp. | dřevomor | 1 | ||||||||||||
| Lachnellula gallica | brvenka francouzská | 1 | ||||||||||||
| Lachnellula subtilissima | brvenka jemná | Weißtannen-Haarbecherchen | 1 | |||||||||||
| Nectria sp. | rážovka | 1 | ||||||||||||
| Neonectria coccinea | rážovka šarlatová | Scharlachrotes Pustelpilzchen | 1 | |||||||||||
| Neonectria fuckeliana | rážovka Fuckelova | Nadelholz-Pustelpilz | 1 | |||||||||||
| Pyrenomycet | 1 | 1 | ||||||||||||
| Quaternaria quaternata | bradavkatka čtyřčetná | Vierteiliger Kernpilz | 1 | |||||||||||
| Stereum rugosum | pevník korkovitý | Rötender Runzel-Schichtpilz | 1 | 1 | ||||||||||
| Stereum sanguinolentum | pevník krvavějící | Blutender Nadelholz-Schichtpilz | 1 | |||||||||||
| Stereum sanguinolentum? | 1 | |||||||||||||
| tmavé, světlé a růžové anamorfy | Anamorphen | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | 1 | |||
| Trichoderma sp. | zelenatka | (Anamorphe) | 1 |
Vzácné druhy hub z červených seznamů
Na obrázku je citronově žlutá plodnice houby druhu Antrodiella citrinella s typickou kresbou pórů.
Antrodiella citrinella – outkovečka citronová – Zitronengelbe Weißfäule-Tramete
červené seznamy CZ: EN, D: R, AT: EN;
byla nalezena na středně rozloženém ležícím kmenu Picea abies ulomeném z kůrovcové souše (plocha CZ F 1)
Aphanobasidium gaspesicum – voskovec – Spindelsporiger Pleurobasidienrindenpilz
červené seznamy D: R, AT: EN;
byl nalezen na nedávno padlé kůrovcové souši (D S 4)
Athelopsis subinconspicua – kornatec nazelenalý – Ellipsoidsporiger Stielbasidien-Häutchenrindenpilz
červené seznamy CZ: ?EX, D: DD, AT: VU;
byl nalezený na středně rozloženém ležícím kmenu Picea abies (CZ S 2) a na značně rozloženém pokáceném kmenu Picea abies (D S 3)
Botryobasidium medium – pavučiník prostřední – Apfelkernsporige Schnallen-Traubenbasidie
červené seznamy CZ: EN, D: DD;
byl nalezený na kmenu Picea abies drážkovaném v r. 2020 (nález 25. 10. 2021 na ploše CZ S 3) a na vysokém pahýlu Picea abies (D FS 4)
Hyphoderma tibia – kornatka – Knochenzystiden-Breirindenpilz
červené seznamy D: DD, AT: VU;
byla nalezena na značně rozloženém pařezu jehličnanu (D FS 2)
Luellia furcata
červený seznam D: DD;
byla nalezena na středně rozloženém ležícím kmenu Picea abies (odříznutá koruna, D F 1)
Pseudoxenasma verrucisporum,
červený seznam AT: VU;
byla nalezena na středně rozložené padlé konkurenční souši Picea abies (CZ S 3)
Na obrázku je detailní pohled na spodní stranu s fialovými lamelami houby druhu Panellus violaceofulvus.
Panellus violaceofulvus – pařezník fialovoplavý – Violetter Zwergseitling
červené seznamy CZ: CR, AT: NT;
byl nalezený na větvi Picea abies (D FS 1) a na padlé konkurenční souši Abies alba (D FS 2 a 4)
Postia undosa – bělochoroš vlnitý – Geschlitztporiger Saftporling
červené seznamy CZ: VU, D: R, AT: NT;
byl nalezený na středně rozloženém ležícím kmenu Picea abies zlomeném z kůrovcové souše (CZ F 1), na středně rozložené padlé konkurenční souši Picea abies (CZ S 4) a na středně rozloženém ležícím kmenu Picea abies (D S 4)
Na obrázku je fotografie s několika plodnicemi druhu houby Tectella patellaris s lamelami na spodní straně.
Tectella patellaris – hlíva číškovitá – Klebriger Schleierseitling
červený seznam AT: NT;
byla nalezena na větvi Fagus sylvatica (D FS 1)
Tubulicrinis strangulatus – rourkovec lemovaný – Inamyloider Breitzystiden-Rochetenrindenpilz
červené seznamy D: DD, AT: VU;
byl nalezený na středně rozloženém ležícím kmenu Picea abies zlomeném z kůrovcové souše (CZ F 1), na odkorněné kládě Picea abies (CZ F 4) a na středně rozloženém ležícím kmenu Picea abies (CZ S 2)
Šumava je díky celkové zachovalosti tamní přírody v rámci střední Evropy významné centrum rozmanitosti těchto hub. Proto se poměrně vzácné druhy vyskytují i v lesích, které jsou dosud obhospodařovány. Šetrným hospodařením se tato situace může ještě zlepšit. Nejvzácnější druhy však stále mají útočiště především v nejzachovalejších pralesovitých porostech jako je Boubínský prales nebo Mittelsteighütte.
Monitoring hub v půdě
Peter Karasch
Výskyt půdních druhů hub byl zkoumán na šesti čtveřicích ploch. Na třech plochách byly provedeny zásahy ke zlepšení biotopu (např. ponechání smrkového dřeva, navýšení podílu tlejícího bukového nebo jedlového dřeva). Jedná se o stejné plochy, na kterých byly monitorovány i dřevožijné houby. Kontrolní plochy se nacházejí poblíž na místech bez zásahů.
Schéma znázorňuje návrh výzkumu v šesti různých typech hospodaření pro obohacování mrtvého dřeva a výzkum.
Metodika
- 3 kruhové plochy + 1 kontrolní à 1.000 m² pro každý typ zásahů. Celkem 24 monitorovacích ploch.
- 1-2 monitoringy před zásahy
- 4-5 monitoringů po zásazích
- Srpen 2020 až září 2022
- Doba monitoringu dvěma osobami
60 min./plocha.
Dosud proběhl monitoring během čtyř až šesti návštěv od podzimu 2020 do roku 2022 a provedl jej Peter Karasch a Felix Hampe.
Výsledky
Podpora jedle FS (firma support) v Bayerisch Eisensteinu
Plochy FS 1-4
56 druhů ECM (ektomykorhizní houby)
37 druhů saprofágů (hrabanku rozkládající, fungikolní a koprofilní houby)
Pozoruhodné druhy:
Pavučinec tlustomasý (Cortinarius crassus) roste především ve smíšených bukových lesích. Mnoho druhů pavučinců (Cortinarius s.l.) se v Bavorském lese vyskytuje pouze na lokalitách, které bývají bohatší na minerály a báze. V rámci monitoringu bylo z této skupiny zjištěno celkem pět druhů.
Pavučinec tlustomasý (Thaxterogaster purpurascens) roste v kyselých smíšených horských lesích s jedlemi.
Helmovka širokolupenná (Mycena picta) je v celém Bavorsku klasifikována jako rarita. V NP je to od roku 1992 teprve druhý nález.
Křehutka Psathyrella globosivelata je tzv. fungikolní houba, roste tedy na zbytcích jiných plodnic hub. Tento druh byl v národním parku nalezen poprvé a v Bavorsku teprve podruhé. V celém Německu je jen pět dalších lokalit.
Navýšení podílu tlejícího jedlového dřeva F (Fir) na Kühbergu
Plochy F 1-4
50 druhů ECM (ektomykorhizní houby)
16 druhů saprofágů (hrabanku rozkládající, fungikolní a koprofilní houby)
Na ploše v bukovém lese, který byl před provedením opatření strukturálně chudý, respektive ploše, která byla na mýtině po protikůrovcových zásazích z roku 2020, se nepodařilo zjistit žádný zvláštní druh hub. Výsledky monitoringu druhů odpovídají standardu kyselých bučin.
Holubinka jitřenková (Russula velutipes) je symbiont buku lesního a v bučinách národního parku poměrně běžná.
Dřevnatka číškomilná (Xylaria carpophila) je hojně rozšířena v celém území bučin. Objevit ji ale můžeme jen tehdy, když budeme hledat v listnaté hrabance pod buky.
Navýšení podílu tlejícího jedlového dřeva u Modravy Cz F (Fir) v horské smrčině
V celé bukové oblasti je rozšířená a běžná kyjatka buková (Xylaria carpophila). Lze ji však objevit pouze tehdy, pokud ji cíleně hledáme v listovém opadu pod buky.
Plochy Cz F 1-4
27 druhů ECM
28 druhů saprofágů
Pozoruhodné druhy:
Pavučinec cedrově vonný zatím nebyl na Šumavě nalezen. Celá skupina podrodu Telamonia je však stále špatně prozkoumaná.
Navýšení podílu tlejícího bukového dřeva B (Beech) v Hochfelsgebiet
Plochy B 1-4
55 druhů ECM
10 druhů saprofágů
I když se čtyři monitorovací plochy nacházejí na poměrně strukturně bohatém svahu, seznam nalezených půdních hub celkově odpovídá standardu kyselých bučin.
Pozoruhodné druhy:
Chřapáč pýřitý je druhem vlhkých listnatých lesů a v Národním parku Bavorský les byl zatím zdokumentován jen párkrát.
Navýšení podílu tlejícího smrkového dřeva z protikůrovcových zásahů S (Spruce) u Schmalzlbachu
Plochy S 1-4
31 druhů ECM (2022 >> 10 ECM, z toho 5 v S4 kontrole)
22 druhů saprofágů (2022 >> 20 saprofágů)
Na těchto plochách byly téměř všechny staré stromy pokáceny a ponechány k zetlení. Plodnice symbiontů byly na v současnosti silně osluněných a prohřátých plochách odpovídajícím způsobem druhově chudé.
Pozoruhodné druhy:
Holubinka jahodová (Russula paludosa) je symbiont smrku v horských lesích a rašelinných smrčinách. Vyskytovala se zde ještě před zásahy, ale v letech 2021 a 2022 již nebyla ve spravovaných oblastech nalezena. Po silných disturbancích potřebují ECM houby často několik desetiletí, než se plodnice znovu objeví.
Lysohlávka plevnatá (Deconica crobula) jednoznačně profituje z nabídky tlejícího dřeva respektive provedených zásahů, protože roste pouze na zbytcích kůry a hromadách pilin z pokácených smrků.
Navýšení podílu tlejícího smrkového dřeva z protikůrovcových zásahů Cz S u Prášil
Plochy Cz S 1-4
34 druhů ECM
35 druhů saprofágů
V porovnání s bavorskými plochami je markantní poměrně vysoký podíl ECM a celkově vyšší druhová diverzita. Dá se to vysvětlit tím, že u Prášil se zachovalo podstatně více starých stromů, které houbám výrazně zlepšují klima.
Pozoruhodné druhy:
Čapulka bahenní obývá bažinatá místa a pomalu tekoucí malé potůčky a strouhy. V Německu byla zvolena houbou roku 2023. Na kontrolní ploše S4 byla nalezena každý rok.
Třepenitka roztroušená v oblasti jednoznačně profitovala z provedených zásahů, protože vždy roste na zbytcích dřeva a kůry z kůrovcových smrků.
Výhled vývoje biodiverzity po opatřeních na zlepšení podmínek na stanovištích
Bukové a jedlové oblasti: okamžité, neustálé zlepšování druhové diverzity zvýšením strukturální diverzity porostů.
Smrkové oblasti: Návrat hub ECM v příštích 20-30 letech. Zvýšení druhové rozmanitosti prostřednictvím nabídky tlejícího dřeva a pionýrských stromů, jako je bříza, olše, jeřáb.
Monitoring lišejníků, mechorostů a hmyzu
Britta Uhl (hmyz), Jan Eckstein (lišejníky a mechorosty)
Během projektového období 2021-2022 probíhal monitoring lišejníků, mechorostů a různých skupin hmyzu na 24 výzkumných plochách, které již byly představeny v předchozích kapitolách. Výsledky monitorovacích aktivit jsou shrnuty v následující powerpointové prezentaci.
Koncepce ochrany lesní přírody pro podporu biodiverzity na Šumavě
Britta Uhl, Jaroslav Červenka, Václav Pouska, Peter Karasch, Claus Bässler
Zpracování koncepce ochrany lesní přírody na Šumavě bylo dalším projektovým cílem jako indikátor výstupu. Brožura byla připravena a vytištěna v němčině a češtině. Žádosti o tištěnou verzi lze adresovat projektovému týmu.
Fotografie/grafika: Peter Karasch, Václav Pouska, Britta Uhl, Jan Eckstein
Informace
financování:
85% prostředky Cíle EÚS (Evropská územní spolupráce)
15% vlastní podíl projektových partnerů
náklady:
787.106,13 Euro
kontaktní osoby:
Peter Karasch
projektový koordinátor
peter.karasch@npv-bw.bayern.de
Jochen Linner
projektový vedoucí
jochen.linner@npv-bw.bayern.de
Silvia Pflug
Försterin - správkyně revíru Bavorská Ruda
silvia.pflug@npv-bw.bayern.de
kooperační partner:
- Správa Národního parku Šumava https://www.npsumava.cz/
- Jaroslav Červenka - odborný garant
- Václav Pouska - koordinátor sběru dat
- Goethova univerzita Frankfurt
Prof. Dr. Claus Bässler, Abteilung Naturschutzbiologie (Conservation Biology) https://www.uni-frankfurt.de/
publikace:
Urlaub im Nationalpark
Links
